Historie plemene


Bílá, bílá, bílá, bílá, komu by se nelíbila.
Bílá vrána, bílá noc, bílé není nikdy moc.


Čmelda a Brumda rozhodně nebyli prvními, kteří na to ve známé písničce ze včelích medvídků přišli. Přestože bílý švýcarský ovčák je velmi mladé plemeno FCI prozatímně uznáno od r. 2003, definitivně roku 2011. Historie bílých ovčáků je velmi bohatá a sahá až k počátkům našeho letopočtu. V té době statkáři požadovali od ovčáckých psů bílé zbarvení, aby je pastýři za soumraku nemohli zaměnit s vlky, kteří vpadli do stáda. V období kolem 19.století byli na císařských dvorech bílí ovčáci populární, protože se hodili k bílým lipicánům a bílým róbám urozených dam. Proto první ovčáci moderního ražení, kteří se objevili na výstavách byli bílí. V prvních 15 letech čistokrevného chovu německých ovčáků z 30 psů určených k chovu bylo 18 bílých. Bílý ovčáci tedy nejsou žádní barevní "mutanti", kteří se objevili náhle během chovu.

Jak se Kanaďan přestěhoval do Švýcar
Mnozí s Vás si jistě pamatují plemeno ještě jako Americko- kanadského bílého ovčáka. Jak to tedy s názvy plemen bylo? Po druhé světové začal v Německu boj mezi chovateli pro a proti bílému zbarvení německých ovčáků a v této rozepři podlehli přívrženci bílého ovčáka. Bíle zbarvení psi začali být na výstavách diskvalifikováni a byl jim odpírán zápis do chovné knihy. V USA a v Kanadě se přátelé bílého německého ovčáka nevzdali a založili vlastní chovatelský klub. V roce 1970 přivezla paní Agate Burch z USA do Švýcarska bílého ovčáka jménem Lobo, o rok později přivezla ještě fenu a položila tak základy chovu bílých ovčáků v Evropě.


S využítím mimořádné encyklopedie - Plemena psů, Hans Räber
zpracovala Vlasta Rajnišová